03.02.2013 14:15

Bílý pták

Říkají, že kdysi dávno, když již bylo všechno vytvořeno, muži i ženy z vesnic, z hor a řek žili v harmonii.

Muži vycházeli časně na lov a ryby, ale nejprve žádali o svolení k duchu zvířat a les vzít si to, co potřebovali. A vrátili se naloženi jídlem.
Ženy zasely achacra a mluvily laskavě / s něhou k zemi, aby jim dala jejich jídlo. Připravovaly šaty, náhrdelníky, náramky se semínky a guairulos. A děti si hrály od rána do večera. A ve večerních hodinách se všichni shromáždili v hlavní budově, mluvili spolu, zpívali, a vyprávěli si příběhy ...

V té době se slunce usmívalo na všechny národy. A déšť padal, když měl spadnout, aby zavlažil pole, občerstvil zdroje a vyplnil řeky.

Mezitím, na druhé straně moře jiní lidé snili a snili ... že Země je kulatá, a vyráběli čluny, aby mohli jít za svými sny. Vynalezli předměty, aby se mohli orientovat a střelný prach, aby vyhráli válku.

Národy hor a řek nic takového neřešili, ani si nic nepředstavovali. A žili tak jak je to naučili jejich předkové, spoléhajíc se na slunce, měsíc, hvězdy .... na zemi.

Až jednoho dne přiletěl z hor obrovský bílý pták. Přiblížil se k nim a řekl:
"Bolest, smrt a zapomnění přijde, ale pokud budete pít tento lektvar, přežijete." A ukázal jim, jak připravit lektvar zvaný ayahuasca, s posvátnými rostlinami. A před odletem jim řekl:
"Pokud budete pít ayahuscu, nikdy nezapomenete, kdo jste byli ani kdo jste."
A bílý pták zmizel.

El Pájaro Blanco Cuento

Dicen que hace mucho tiempo, cuando ya todo estaba creado, los hombres y mujeres de los pueblos de los montes y los ríos, vivían en armonía.
Los hombres salían muy temprano a cazar y a pescar, pero antes, pedían permiso al espíritu de los animales y de la selva para tomar aquello que necesitaban. Y volvían cargados de alimentos.
Las mujeres sembraban el achacra y le hablaban con cariño a la tierra para que les diera su alimento. Preparaban vestidos, collares, pulseras con semillas y guairulos. Y los niños jugaban desde el amanecer hasta el atardecer. Y en la noche todos se reunían en la casa grande a conversar, a cantar, a contarse historias…
En ese entonces el sol brillaba sonriendo a todos los pueblos. Y la lluvia caía cuando tenía que caer, para regar los campos, refrescar las fuentes y llenar los ríos.
Mientras tanto, del otro lado del mar, otros pueblos soñaban y soñaban… que la tierra era redonda, y fabricaban barcos para ir detrás de sus sueños. Inventaban objetos para orientarse, y la pólvora para vencer en las guerras.
Los pueblos de los montes y los ríos no presentían nada, ni lo imaginaban. Y seguían viviendo como sus ancestros les habían enseñado, confiando en el sol, la luna, las estrellas…. en la tierra.
Hasta que un día, vino volando de las montañas, un enorme pájaro blanco. Se acercó hacia ellos y les habló:
“El dolor, la muerte y el olvido llegarán, pero ustedes sobrevivirán si toman este brebaje”. Y les enseño a preparar un brebaje llamado ayahuasca, con plantas sagradas. Y antes de partir les dijo:
“Si ustedes toman la ayahuasca nunca olvidarán quienes fueron, ni quienes son”

Je dobré je přečíst španělskou verzi s paní a z češtiny pochopit význam.

Tuto skladbu najdete (spolu s dalšími) zde: https://www.ulozto.cz/xLe8Wkk/tito-la-rosa-rar

Zdroj: Eagle Chucha.